Archiv pro rubriku: Články

Všechny články o dění v MPS Beseda, od nejnovějších k nejstarším.

Beseda oslavuje s věhlasnou valašskomeziříčskou školou

Beseda koncertovala u příležitosti 100. výročí školy pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí. Hostitelé připomněli, že mnoho zaměstnanců ústavu v tomto sboru zpívalo a jsou na to patřičně hrdi.

V malebné kapli zazněl např. kánon M. Pretoria „Viva La Musica“, skladba W. A. Mozarta „Ave Verum Corpus“ nebo J. Schreibera „Ó lásko, lásko“ podle přepisu Leoše Janáčka. Pozvaní učitelé a přátelé školy vyslechli též produkci sboru Basové G místního gymnázia a přednášku z historie.

Impuls k založení Zemského ústavu pro hluchoněmé ve Valašském Meziříčí dal poslanec Karel Richter v roce 1906. Se stavbou školy se započalo v červnu 1909. Prováděla ji firma Ing. Müller a spol. a vyžádala si 803 953 korun a tři haléře.

Zajímavé je, že celá stavba byla hotova už za dva roky. Valašsko­meziříčský ústav byl původně určen pro 120 žáků z jižní i východní Moravy a Slezska, kteří mohli být vyučováni v osmi postupných ročnících. Činnost nového ústavu byla zahájena 3. ledna 1911 bohoslužbami v místním kostele.

Zařízení má pestrou historii, během níž se měnila jeho náplň i názvy. Dnes se jmenuje Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí.

-el-                                                  

Široká veřejnost se těší z vánočních vystoupení

Několik vystoupení Besedy se uskutečnilo v domácím Valašském Meziříčí také o letošním adventu. Profesionálním přednesem vánočních skladeb sbor nejdříve potěšil klienty hospice Citadela a Domova s chráněným bydlením. Po méně známých „Hej, hej, povím vám“ Antonína Tučapského nebo anglikánském chorálu „Adeste, Fideles“ neopomněl ani tradiční „Tichou noc“ a „Narodil se Kristus Pán“, k jejichž zpěvu se dojatí posluchači připojili.

Na 22. prosinec 2010 pak s meziříčským ženským pěveckým sborem Hedvika, studenty konzervatoře P. J. Vejvanovského z Kroměříže a ZUŠ Valašské Meziříčí přichystal v místním Lapidáriu Trojice na 17.00 a 19.00 hodin opravdovou lahůdku pro sváteční čas – „Českou mši vánoční“ Jakuba Jana Ryby.

S Besedou k podstatě českých Vánoc

„Česká mše vánoční“, které se říká také „Hej mistře“ je česky psaná církevní skladba, koncipovaná jako rozmluva pastýřů chystajících se na cestu do Betléma. Autor hudby i textu Jakub Jan Ryba ji uvedl v roce 1796, tedy před 214 lety. Sotva tehdy tušil, že se stane symbolem českých Vánoc.

-el-

Sbory Beseda a Lumír ve Slovinsku

V červenci 2007 se Mužský pěvecký sbor Beseda z Valašského Meziříčí zúčastnil uměleckého zájezdu do Slovinska, kde společně s pěveckým sborem Lumír ze Vsetína zazpíval na koncertech v přístavním městě Koperu a okolí.

První koncert byl samostatný a uskutečnil se v muzeu města Koper, druhý ve městě Sv. Anton, na kterém vystoupili společně se slovinskými sbory Ciril Kosmač a Pergula, na jejichž pozvání sbor do Slovinska přicestoval. Na mši v katolickém kostele ve městě Portorož zazpívali potřetí.

Na všech místech se sbor setkal s vřelým přijetím a velkým ohlasem u publika. Mužský pěvecký sbor Beseda tak úspěšně reprezentoval svým zpěvem nejen Valašské Meziříčí, ale i Českou republiku.

Hana Marková

Pocta Janu Nepomuku Poláškovi

Jan Nepomuk Polášek s Besedou spolupracoval od svého příchodu do Valašského Meziříčí v roce 1896 až do své smrti v roce 1956. Tedy plných 50 let.

Během života se více či méně věnoval skladatelské práci. A jelikož znal sborové prostředí a uměl pracovat s lidovou písní, mezi mnohé jeho skladby patří právě sbory, vynikající citlivostí, poetikou textu a jednoduchost nápěvu. Velkým učitelem a vzorem v práci s lidovou písní mu byl Leoš Janáček. Polášek si většinu sborů „odzkoušel“ na meziříčských zpěvácích a celou řadu skladeb jim také věnoval. Po celý svůj život byl Besedě velkou oporou a v dobách, kdy procházela existenčními krizemi, jí vždy rád podal pomocnou ruku.

V tomto roce, tedy 100 let od Poláškova narození, připravila Beseda slavnostní koncert, na kterém vystoupil mimo jiné také Jan Polášek ml. a zahrál otcův houslový koncert. Poláškovy skladby má sbor ve stálém repertoáru a jeho práci si pravidelně připomíná.

 

Občanská a Měšťanská beseda – spojeny

Doktor práv Alois Mikyška, jenž sbor velmi podporuje už od jeho počátku, má zásluhu na spojení Občanské a Měšťanské besedy: „V nynější vážné době, kdy národ náš veškeré síly soustředit musí, aby práv svých vybojoval, potřebí jest všude jednomyslnosti a naprosté svornosti. A tu jest potěšitelným úkazem, že po vší milé naší vlasti různé strany našeho národa přestávají a v jeden celek splývají. K tomu dojde zajisté i v našem městě. Již zvěst, že Občanská beseda zamýšlí s Měšťanskou besedou splynouti, uvítána byla ve všech kruzích našich s radostí opravdivou.“

Zásluhou Poláška vzrůstá úroveň tělesa

Význačný hudebník Jan Nepomuk Polášek se bezprostředně po příchodu do Valašského Meziříčí v tomto roce zapojil do zpěváckého spolku.

Protože má patřičné vzdělání, stal se hned sbormistrem tělesa a začal zvedat jeho úroveň. Činitele Besedy totiž více zajímal lesk besedního života, pořádání tanečních večírků, jakost piva a stav kulečníků v besedních místnostech, nežli umělecká činnost.

Na večeru  Sv. Čecha byl pod Poláškovým vedením proveden sbor „Věno“ od Bedřicha Smetany a sbor „O hory“ od skladatele Lva.